Poslední březnový výběh

Začíná se oteplovat, ale sněhu je pořát dost, takže poslední březnový víkend opět patřil (v podání některých jedinců) běžecké stopě. My jsme měli návštěvu a dlouho plánovanou akci Jarní ladění formy 2, takže opět beze mě. Trasu zaznamenal jako obvykle Bruno.

Rajče.

Právě proběhlá sobota měla být posledním dnem, kdy obujeme své ski, projedeme se a poté je uložíme do sklepa, ale jak to tak vypadá, ještě jedna jízda proběhne, možná minimálně jedna ;-) V Polsku je totiž sněhu habakuk a tak tam můžeme jezdit i v trenkách a v dubnu. Ale zpět k sobotě - účast klasika, čili elitní trojice Majkl, Kuba a já, (Jenich měl návštěvu, a Pořez taky - bolavé koleno, no hlavně, že ne krvavé ;-) Ovšem pozor - přibyli další dva členové - Jíťa a Luboš. Takže počet členů, kteří se zúčastnili alespoň jednoho z dílů série Extreme cup, se zastavil na čísle 10, no kdo by to byl před zimou řekl. A počet závodů zatím na 9, čili tu desítku hravě zvládneme, možná už tento týden.

Sobotní ráno vypadalo nadějně a tak padlo rozhodnutí, že teda jedeme, obsadili jsme tedy Majklův dýzlvágn, vyzvedli Jíťu s Lubošem na parkovišti u Jablonexu a jali se sedíce drtit kilometry do Polska. Jen v Tanvaldě jsme udělali malou zastávku, abychom si zajistili pitný režim, ten je při sportování velmi důležitý, takže to jistil Rytíř ze Svijan. Cestou začalo poprchávat, krápat, pršet a dokonce lít jako z konve - nálada na bodu mrazu. A to nás ještě optimisticky povzbudila Kubova Iva telefonátem, že v Jablonci je solidní slejvák, bezva. Ale cestou z Harrachova k přechodu se to proměnilo ve sněhové vločky a to už se dalo unést, i když do ideálu to mělo daleko. Nejsme padavky a tak pár hltů Rytíře nás zoptimalizovalo a lyže putovaly na nohy a nohy do stopy. Po pár stech metrech jsme raději přemázli, teda jen klasici, Majkl, Biker a já, bruslaři Jíťa s Lubošem se statečně prali s měkkým terénem. Na rozcestí Pod Cichou Rownou jsme odbočili vpravo na námi neprozkoumané trasy, cestou jsme potkali jen pár podobných sportovců a konečně začalo i občas prosvitávat sluníčko, které nakonec vylezlo a my litovali, že nemáme opalovací krémy na pořádnou opalovačku ;-) Čím více jsme se blížili k Polaně Jakuszyce, tím se počasí umoudřovalo a ukazovalo svojí hezčí tvář, a tak když jsme dorazili na místo startu bylo už opravdu hezky. Zkoukli jsme u stupňů vítězů dárek pro vítězku Světového poháru v běhu na lyžích žen Justinu Kowalczuk a o chvilinku později i ji, chtěli jsme i společné foto, ale zájem byl obrovský, teda ne jako z její strany, ale ze stran ostatních přihlížejících a tak jsme to raději vzdali, nám to zase až tak neva, jí možná ano ;-)

Lyže šli dolů z nohou rovnou do auta, přezout, pár hltů pro pitný režim a domů, ale ještě jedna zastávka musela proběhnout, návštěva pivovarské hospody ve sklárně - 12° František a k tomu pořádná polévka, někdo čenečku, někdo gulášovku. Bylo to exceletní, ostatně jako celé sobotní výletování, takže zase příště na viděnou a třikrát VIVAT SKI !!!

Bruno