Sklouznutí 2010/2

30.1.2010 proběhlo druhé letošní sklouznutí na běžkách. Sešla se silná sestava, neneštěstí beze mě. Někdo holt musí pracovat, aby si ostatní mohli užívat.

Rajče.

Popis akce z Bikerova pera:

Ráno nás přivítalo asi 15cm nového sněhu, ale to nic neznamenalo pro ostřílené borce natěšené na lyžovačku v Polsku. Sešla se nás pěkná skupinka Dušan, Pořez, Tačmůd, Bruno, Majkl a já. V celku v pohodě jsem se auty dopravili do polských Jakuszyc. Po vyskákání z vyhřátých aut a navlečení se do výzbroje, jsme konstatovali že je ku*** zima a vítr.

Voskama jsem dotunili lyže Dušanovi a Tačmůdovi, aby jim jeli jen dopředu a vyrazili jsme. Po krátké chvilce se za námi na trati objevila rolba, která byla šírší asi o 2m než celá cesta. Já a Bruno jsem se rozhodli jí ujet ostatní si zachraňovali život 3m skokem do pangejtu, kde v prašanu zapadli po krk. Tačmůd inspirovaný vynálezem kloubové lyže skočil tak, že si jednu vyrobil. Naštěsí jí zlomil za patou a jelikož prodělal již několik kurzů o přežití pokračoval s námi dál na jedné zdravé a jedné kloubové lyži. Po vystoupání asi 2km kopce jsem dorazili na rozcestí, tam se ujal mapy a vedení Bruno...
nepoučeni touto konstalací jsme ho poslechli a místo do Orle, kam jsem měli namířeno jsme po cca.5 km sjeli opět k autům. Potom pokračovala cesta chvili kolmo nahoru a hned kolmo dolu tady jsem se všichni pořádně zahřáli a nikdo už si nevzpoměl na to, že je zima nebo vítr. Po chvilce jsme narazili na cestu do Orle. Stopa byla pouze projetá od lyžařů... prostě humus. Já a Bruno jsem trochu nadávali .... :( na cestičce asi 50cm na šířku se fakt moc bruslit nedalo. Konečně Orle! K pití a jídlu si dáváme vše co mají. Jsme na tom jako Amundsen na pólu... prostě k.o.

Akorát pivo co mělo asi 40stupňů a bylo s marmeládou za moc nestálo.
Nakonec nás Dušan posilnil velkými rumy na zdraví očekávaného potomka a vyrazili jsem zpět. Cestu už jsme znali a posilněni marmeládopivem jsem ji dali s vypětím všech sil. Na parkovišti Bruno narazil na půjčovnu lyží a svojí diplomacií sehnal zánovní lyžičky za dvě piva pro Tačmůda, aby měl co vrátit v půjčovně v Pasekách.

Z mého pohledu vydařená akcička. Všichni do toho dali vše, nikdo výrazně nezaostával, počasí dobré stopa mohla být lepší.

Skivýlet do Jakuszyc

23.1.2010 vyrazila zajímavá sestava do Jakuszyc protáhnout prkýnka. Slovo a obraz dodal Bruno:

Tak sobotu je tu a my poprvé vyrazili za hranice všedních dnů, do Polska, a navíc s běžkama.

Akce to byla hodně rychle upečená, takže účast nebyla nejvyšší, přesto slušná, bo skupina elitních běžců se rozrostla o dalšího člena. Ano je to tak, dokonce i Zdenec, a to až z Tábora, se už s námi vydal na lyže! Co vy na to, Kokeši, Karasi z Jablonce?

Trasa byla poměrně jednoduchá, někteří byli poprvé a tak nebylo vhodné jim začátek sezóny zkazit. Takže od Parkingu do hospody na jedno Tyskie a hurá do stopy. Počasí jsme objednali krásné, dole v Tanvaldě bylo ještě -14°C a mlhavo, ale nahoře na startu bylo příjemných -5, navíc svítilo sluníčko a tak hezky hřálo. Ladným stylem nám tak blízkým jsme překonali mírné stoupání až na rozcestí pod Cichou rownou, tam jsme dali malou svačinku, přimázli a rychle, přesto ladně, směrem k Orle, byli jsme hnáni hladem a žízní. Na Orle jen taková dietní strava pro sportovce - piwo grzane a klobásku k tomu, a také slunění na lavičkách venku, parádní siesta. Zase jsme pro jistotu přimázli, aby nám ve stopě nikdo nestačil a v pohodě doklouzali do cíle.

Tento výlet se povedl a doufám, že příště budou na seznamu přihlášených i další novicové ve stopě, SKOL!

Rajče.

První běžkovýlet

Letos už nějaké tréninky proběhly, ale první výprava byla naplánovaná na sobotu 16.1. Sešli jsme se v 8:30 u Jablonexu v sestavě Biker, já, Majkl a překvapivě i Tačmůd. Majkl dorazil károu a zkušeně si do ní narovnal naše 4 páry lyží tak, aby mohl občas i zařadit. Trochu si zoufal, že nemůže řadit pětku kvůli čísi hůlce, ale směrem na Béďov by jí stejně moc nevyužil.

Rajče.

Mapa s trasou z GPS: Poslední únorový výběh

Na poloprázdném parkovišti na Maliníku jsem zaparkovali, obuli ski a vyrazili oblíbenou trasou. Poměrně brzy se vytvořily dva výkonostnní týmy. V B týmu jsem ovšem byl sám a A týmu jsem kontroloval záda. Jenom v materiálu to není, ale pravdou je, že moje prkýnka mají po těch letech zničenou skluznici a jsou dimenzovaná na borce o 20kg mladšího. V jedné etapě se mi ale přece jenom podařilo zvítězit. Etapa (bylo to někde před Hřebínkem) vedla z kopce a bylo tedy možné uplatnit hmotnostní převahu. Spolu se širokým bruslařským stylem (nešlo mě předjet) se to ukázalo jako klíčový předpoklad a etapový vavřín byl můj.

Na Hřebínku proběhlo občerstvení a na následujícím rozcestí jsme radši zvolili cestu zpátku k autu. Přece jenom na poprvé se nic nemá přehánět. Novou Louku jsme dobyli celkem záhy a docházející síly bylo nutno doplnit u stánku s pivem. Zvývajícíh 4,5 km (z celkových 21,5) jsme už doklepali s myšlenkami na oběd, pivo a polední klid.

Hodnocení akce je jak jinak pozitivní. Sportem ku zdraví. Těšíme se na výmluvy ostaních před příštím výběhem.

Biker & Jenich na Kolečku

Dnes na Kolečku proběhl trénik na sobotní, a zárověň první letošní, výběh do Jizerek. Místo zrušeného pinčesu jsme měli v plánu oběhnout párkrát Kolečko a paxi doběhnout na pivo. Z původního masivního pelotonu zůstaly (jen dvě) trosky a taxme vyrazili pouze s Bikerem.

Rajče.

V 19 jsme vyrazili na kolečko vybaveni čelovkama a Biker navíc i novýma závodníma skejtovýma lyžema. Nechal mi je potěžkat a vážej asi jako motýlí křídla. Obával jsem se, že z Kuby celý večer uvidím jen záda. Trochu mě ale uklidnilo, když říkal, že bruslit neumí a že to pouze nastudoval na internetu.

Definitivně mé obavy rozptýlilo nasazení lyží a rozsvícení čelovek. Ta moje po třech minutách zhasla. Kolem nás se prohnalo pár lyžařů v ďábelském tempu a my se vydali do kopce ke stadionu. Kuba mi svým stylem nejvíc připomínal kozu na ledě a moje rok zaprášené lyže (v 17:30 jsem je teprve snesl z půdy) se zásadně odmítaly pohybovat směrem dopředu. Vyšplhali jsme kopeček a byli zralí na kyslíkovej stan.

Nakonec jsme obkroužili tři kolečka. Nechali jsme se předjet všema co zrovna jeli kolem. Každé kolo jsme zakončili sjezdem a ochutnávkou z Bikerovy placatky s Balantinkou.

Po třetím kole jsme to švihli přes střelnici skrz les do Restaurace Břizky. Sjezd po tmě po rozdupaný cestě byl celkem adrenalin. Ale ustál jsem to. Biker si svoje drahý prkýnka nesl radši v ruce. Naše hotovost v hospodě stačila toliko na dvě piva a tlačenku a utopence. Kdybysme ale věděli, že kuchař bude tyto dvě kulinářské speciality připravovat skoro půl hodiny, takbysme si dali jen to pivo.

Před desátou jsme vyrazili ku domovu a cestu jsme si hodlali zkrátit přes přehradu. Mrzne už několik týdnů, takže to neměl být problém. Ale byl. V Cinánce, kde jsme vlezli na led, to vypadalo prapodivně. Uprostřed zátoky bylo asi 10cm sněhu, pod nim tenkrá vrstva ledu, pak asi 10cm vody a pak zřejmě silný led. Když se jelo tak to šlo, ale když jsme zastavili začala prosakovat voda a začali jsme se propadat. Jelikož jsem už letos na přehradě několikrát bruslil, nabádal jsem naší výpravu k přijatelnému neprosákavému tempu. Biker se ale nechtěl koupat a taxme doplavali ke břehu, lyže sejmout, a šli jsme domů spořádaně po silnici.

Trénink jsme zhodnotili kladně. Kdo se rozhodl na poslední chvíli bojkotovat, může litovat. Na sobotní výjezd máme natrénovano. Lyže opět viděly sníh. Jsem zvědavej jestli si Biker v sobotu vezme lyže na klasiku nebo svoje superskejty.