S Bikerem v Jakuzsycích

Původní sestava Biker a Majkl, se v pátek večer smrskla pouze na Bikera, aby se chvilku před půlnocí rozšířila o mně. Práce hotová, tak šup na chvíli na lyže.

Ráno v 8 přijel na parkoviště omrzlý ford s průzorem pro řidiče, že by i tankista blednul závistí. Vyskočil z něj Biker a zahlaholil, že jedeme sami, protože Majkl bude "dělat rodinu". OK, jdem na to.

V Jablonci bylo ráno -8°. V Jakuszycích ukazoval Bikerův ford -14° a cedule na slunci -7,7°. Nebe jasně modré, nehnul se ani lístek a slunce svítilo. Paráda. No ale pocitově byla svinská zima a tak jsme hned vypálili do stopy. Háni zimou jsme natotata dorazili na rozcestí. Tak jsem usoudil, že už jsem se dostatečně zahřál a vyměnil teplou čepici a rukavice za sportovní model obého.

Jelikož jsme chtěli být co nejdřív doma střihli jsme to přímo směr Orle. Ostatní lyžaře by člověk spočítal na prstech jedné ruky, takže výsledkem byla přímo kýčovitá idyla. Na Orle už bylo lidí víc, ale furt pohoda. Biker vystál malou frontu na piwo gřané a na světě bylo krásně.

Jediné co scházelo k dokonalosti bylo druhé piwo. Lidí ale začalo přibývat a pomalá obsluha nevěstila nic dobrého. Takže jsem bystře polkl poslední doušek a vyrazil do fronty. Během tří minut se za mnou vytvořil had přes celou místnost. Klika.

Cesta k autu byla pak jedna velká tragédie. Nohy svázané gřaným, v Bikerově případě ještě zatížené klobásou, davy ve čtyřstupech pochodujících poláků, rozhamtanej sníh, ble. Pádili jsme co to šlo abysme byli co nejdřív pryč. Doma jsme byli po poledni a spokojeni na max. Perfektní lyžovačka za náma a den (v mém případě pracovní :|)před náma.

Rajče.