První běžkovýlet

Letos už nějaké tréninky proběhly, ale první výprava byla naplánovaná na sobotu 16.1. Sešli jsme se v 8:30 u Jablonexu v sestavě Biker, já, Majkl a překvapivě i Tačmůd. Majkl dorazil károu a zkušeně si do ní narovnal naše 4 páry lyží tak, aby mohl občas i zařadit. Trochu si zoufal, že nemůže řadit pětku kvůli čísi hůlce, ale směrem na Béďov by jí stejně moc nevyužil.

Rajče.

Mapa s trasou z GPS: Poslední únorový výběh

Na poloprázdném parkovišti na Maliníku jsem zaparkovali, obuli ski a vyrazili oblíbenou trasou. Poměrně brzy se vytvořily dva výkonostnní týmy. V B týmu jsem ovšem byl sám a A týmu jsem kontroloval záda. Jenom v materiálu to není, ale pravdou je, že moje prkýnka mají po těch letech zničenou skluznici a jsou dimenzovaná na borce o 20kg mladšího. V jedné etapě se mi ale přece jenom podařilo zvítězit. Etapa (bylo to někde před Hřebínkem) vedla z kopce a bylo tedy možné uplatnit hmotnostní převahu. Spolu se širokým bruslařským stylem (nešlo mě předjet) se to ukázalo jako klíčový předpoklad a etapový vavřín byl můj.

Na Hřebínku proběhlo občerstvení a na následujícím rozcestí jsme radši zvolili cestu zpátku k autu. Přece jenom na poprvé se nic nemá přehánět. Novou Louku jsme dobyli celkem záhy a docházející síly bylo nutno doplnit u stánku s pivem. Zvývajícíh 4,5 km (z celkových 21,5) jsme už doklepali s myšlenkami na oběd, pivo a polední klid.

Hodnocení akce je jak jinak pozitivní. Sportem ku zdraví. Těšíme se na výmluvy ostaních před příštím výběhem.

Biker & Jenich na Kolečku

Dnes na Kolečku proběhl trénik na sobotní, a zárověň první letošní, výběh do Jizerek. Místo zrušeného pinčesu jsme měli v plánu oběhnout párkrát Kolečko a paxi doběhnout na pivo. Z původního masivního pelotonu zůstaly (jen dvě) trosky a taxme vyrazili pouze s Bikerem.

Rajče.

V 19 jsme vyrazili na kolečko vybaveni čelovkama a Biker navíc i novýma závodníma skejtovýma lyžema. Nechal mi je potěžkat a vážej asi jako motýlí křídla. Obával jsem se, že z Kuby celý večer uvidím jen záda. Trochu mě ale uklidnilo, když říkal, že bruslit neumí a že to pouze nastudoval na internetu.

Definitivně mé obavy rozptýlilo nasazení lyží a rozsvícení čelovek. Ta moje po třech minutách zhasla. Kolem nás se prohnalo pár lyžařů v ďábelském tempu a my se vydali do kopce ke stadionu. Kuba mi svým stylem nejvíc připomínal kozu na ledě a moje rok zaprášené lyže (v 17:30 jsem je teprve snesl z půdy) se zásadně odmítaly pohybovat směrem dopředu. Vyšplhali jsme kopeček a byli zralí na kyslíkovej stan.

Nakonec jsme obkroužili tři kolečka. Nechali jsme se předjet všema co zrovna jeli kolem. Každé kolo jsme zakončili sjezdem a ochutnávkou z Bikerovy placatky s Balantinkou.

Po třetím kole jsme to švihli přes střelnici skrz les do Restaurace Břizky. Sjezd po tmě po rozdupaný cestě byl celkem adrenalin. Ale ustál jsem to. Biker si svoje drahý prkýnka nesl radši v ruce. Naše hotovost v hospodě stačila toliko na dvě piva a tlačenku a utopence. Kdybysme ale věděli, že kuchař bude tyto dvě kulinářské speciality připravovat skoro půl hodiny, takbysme si dali jen to pivo.

Před desátou jsme vyrazili ku domovu a cestu jsme si hodlali zkrátit přes přehradu. Mrzne už několik týdnů, takže to neměl být problém. Ale byl. V Cinánce, kde jsme vlezli na led, to vypadalo prapodivně. Uprostřed zátoky bylo asi 10cm sněhu, pod nim tenkrá vrstva ledu, pak asi 10cm vody a pak zřejmě silný led. Když se jelo tak to šlo, ale když jsme zastavili začala prosakovat voda a začali jsme se propadat. Jelikož jsem už letos na přehradě několikrát bruslil, nabádal jsem naší výpravu k přijatelnému neprosákavému tempu. Biker se ale nechtěl koupat a taxme doplavali ke břehu, lyže sejmout, a šli jsme domů spořádaně po silnici.

Trénink jsme zhodnotili kladně. Kdo se rozhodl na poslední chvíli bojkotovat, může litovat. Na sobotní výjezd máme natrénovano. Lyže opět viděly sníh. Jsem zvědavej jestli si Biker v sobotu vezme lyže na klasiku nebo svoje superskejty.

Předvánoční Ex

V předvánočním Exu se nás sešlo jen pár, ale alespoň něco. I přes mrzkou účast (Tačmůdi, Kokeš, Pořez, Biker a Jenichovi) se to celkem vydařilo.

Rajče.

Kolaudace

Linda, Biker a Kokeš na mini kolaudaci u nás.

Rajče.

Áďa na MČ v šachu

O víkendu proběhlo ve Stráži pod Ralskem Mistrovství Čech v šachu dětí do 8 a 10 let. Náš junior a synovec se zúčastnili v kategorii H8. Sobotní start nebyl nic extra, ale nakonec Áďa končil první hrací den se třemi body ze šesti. V neděli se hrála tři poslední kola. Dvěma vítězstvími se Adámek dostal na osmou příčku, ale jak šachisti vědí, důležité je vyhrát poslední partii. To se naneštěstí nepovedlo, takže v H8 máme 10. místo s 5 body z 9. Synovec Kuba skončil 14 se 4 body. Neprohrát poslední partii brali bysme 4 nebo 5 místo. Diplomy a ceny se udělovaly za prvních devět míst. Škoda. Desátý místo není špatný, určitě je to úspěch, ale ten jeden bodík zamrzí.

Kompletní statistiky jsou na stránkách chess-results.com. Kluci i holky hráli dohromady. Vyhlašovali je ale zvlášť.

Autron sejšn

Pravidelně nepravidelná Autron sejšn. Absentoval MHD, ale počet dorovnal JChal svým synem.

Begiho Rajče a moje Rajče.

Dopitná u Bikera

V pátek odpoledne jsme se marně pokoušeli u Bikera na zahradě dopít sud z minulého týdne.

Rajče.

Apalucha 2009

O víkednu jsme opět vyrazili na Apaluchu. Porody a nemoci silně zredukovaly naše řady a tak v sobotu ráno nastupovala do vlaku expedice ve složení Kokeš, Bruno + Mik, Jenich + Ája + Áďa, Biker + Vojta. Poněkud zaplněným vlakem jsme hladce dojeli do Tanvaldu, tam proběhl přestup buhužel bez zastávky v místní nálevně.

Po výsadku na nádraží v Jesenným jsme šli známou cestou lesem do Dřevěnky v Bozkově. Vyhlídková věž byla mimo provoz, takže nám zbyly jen klasické a prověřené atrakce. Svijany, kolotoč a oběd. V dřevěnce se k nám připojila Iva a posléze dorazil autem i Kolík s rodinou. Počasí nám navzdory předpovědím přálo a se zastávkou v jesenském krámě jsme dorazili na Apaluchu.

Tam na nás čekaly každoroční úkony: vyvětrat, narazit, dát dětem míč, opéct buřty, atd. Dorazila i poslední motojednotka Linda s dětma a psem. Naše řady opět prořídly odjezdem Kolíků. V 20 hodin se děti stáhly od ohně k televizi. Po skončení filmu byly vyhnány do postelí a světnici obsadili harazdní hráči pexesa. Vzhledem k omezenému počtu násosků jsme sudu moc neublížili. Snad příště.

Motojednotky (Bikerovi a Tačmůdovi) naskákaly do svých vozidel a vyrazily ku domovu. Zbytek výpravy plus Michal vyrazil na vlak.

Příště nás snad pojede víc.

Rajče a Video.

Drakiáda 2009

Máme tu zase podzim a tak Biker naplánoval druhý ročník Drakiády. Z různých důvodů se cyklo jednotka smrskla pouze na Bikera a kolem projíždějícího Kolíka. Zbytek zbaběle dorazil auty.

První jsem na místo dorazil já s rodinou a Kokešem. Počasí bylo luxusní. Krásně hřálo slunce a nefoukal vítr. Ideální podzimní den. Bohužel ne na pouštění draků.

Postupně dorazili Bikerovi a jejich sousedi, Dudánovi, Kolíkovi (bez draka) a Linda s Míšou a Amálkou. Draci špíš polehávali než létali, ale občasný poryv větru je dokázal i pár minut v kuse udžet nahoře. Extra výkony jsme tedy nepředvedli, ale aspoň nám nebyla zima jako vloni.

Rajče a YouTube.

Majkl s Katkou mají Valentýnku

Tři roky a den (pokud dobře počítám) po svatbě se Majklovi a Katce narodila Valentýnka. Stalo se trochu nečekaně ve čtvrtek ráno 17.9.

V pátek jsme proto nastoupili téměř v úplné sestavě u Majkla na sud a řádnou veselici. Pivo klasicky jako křen, výborný buřty a jako zákusek plody moře nejrůznějších druhů.

První odjeli Jitka s dětma, Martinou a Bikerem. Zbytek se rozdělil na část holdující tenisu, která šla do obýváku fandit našim tenisovým reprezentantům ve strhující bitvě o postup do finále Davis cupu. Druhá půlka posílená o Majklova kámoše a sousedy zůstala ve sklepě. Po půlnoci si Jitka přijela pro Dušana. Tenis skončil po půl jedné a slabší kusy záhy odpadly. To se ukázalo jako velká chyba, protože v 2:30 dorazil Kolík s nákladem moravského burčáku. Prej mě budili, ale nevzbudili. Takže o burčáku vím jen z vyprávění.

Daleko horší, než prochrápaný burčák se ráno ukázalo to, že jsem spal vedle povalené kytky. Asi mně v noci uštkla, protože mě ráno tak pálili oči, že jsem je nemohl udržet otevřené a po zavření to zase děsně pálilo. Výplach nepomáhal, no prostě paráda. Dodatečně jsem se dozvěděl, že je to gumovník, a že je vysoce jedovatý - zvlášť při potřísnění očí?. Kokeše se mě zželelo a tak mě odvezl před sedmou mým autem domů. Přidal se i Bruno. Karas zůstal ještě v pelechu a Pořez ve stabilizované poloze bez hnutí ležící v kuchyni na zemi o nás neměl ani tucha.

Jak probíhalo ráno tedy nevím. V soudku ale zůstalo jen malé šplouchnutí. Takže se snad Valentýnka bude mít čile k světu.

Rajče a Jůtuba.