Biker poprvé na letních lyžích

Biker od roztání posledního sněhu trpí absťákem po lyžovačce. A tak si koupil lyže letní! Obyčejné kolečkové brusle ho neuspokojují a tak prošmejdil eBay a výsledek se dostavil.

Na dnešní den pak připadl první test, ke kterému jsem se náhodou nachomýtl.

Rajče; YouTube.

Nový web

Změňte si záložku a zapomeňte na starý web. Server ic.cz měl poslední dobou problémy s výpadky a rychlostí. Navíc redakční systém phpRS, který jsem používal už není 3 roky aktualizovaný a práce s ním nebyla zrovna ťip ťop.

Takže nové články budou vycházet pouze tady a postupně sem budu přidávat i starší akce. Fotky budou na rajčeti chráněné jménem a heslem. Tzn. mým křestním jménem a příjmením (vše malými písmeny).

Dušan a Jitka mají Matthewa Františka

14.6.2010 v 18:14 se Dušanovi a Jitce narodil syn Mathew František. 3,37kg a 49cm.

Gratulujeme!

Bobová dráha v Janově s Brunama a Kokešem

V neděli jsme vyrazili s Brunem a Mikym kolmo do Jindřichova. Následoval sjezd do Janova, kde pak děti vykonaly dva sjezdy na bobové dráze. Tam se k nám připojil Kokeš a po přesunu na písek (U starejch hajzlů) u přehrady dospělí sjeli pár pif. Ideální víkendové sportovní odpoledne.

Rajče.

Dětenice - Pod pirátskou vlajkou

V sobotu jsme vyrazili do Dětenického zámku, kde probíhal den nazvaný Pod pirátskou vlajkou.
Rajče: Zámek Dětenice - Pod pirátskou vlajkou, Pivovar

Cyklovyjížďka aneb Po stopách ledu a piva

Harrachov, Orle, Jizerka, Knajpa, Hřebínek, Nová Louka, Královka, Jablonec. 46km, 6 hodin, pár pif. Text dodal Bruno.

Rajče.

Tak a je tu neděle ráno, rychle do cyklistického, nasnídat, nasednout na svého hliníkového oře s gumovými prezervativy na hliníkových ráfcích a rovnou na nádraží do Pasek, kde byl dohodnut sraz na krásnou cyklovyjížďku. Původně to měla bý vzpomínka na drsný přejezd Jizerek ještě drsnějších chlapů na běžkách z letošní zimy, ale už cestou na nádraží jsem při menší odbočce na čerpačku s cílem dofouknout ty prezervativy znejistěl při letmém setkání s Bikerem, který také pádil na nádraží a zezadu ho na tyči tlačil Vojta.
No, nečekal jsem takovou zkoušku ohněm pro nejmladšího člena drsného komanda. Z čerpačky rovnou do večerky v paneláku vedle Sokolovny, vzít nějaké pití a jídlo na tu velikánskou výpravu a ejhle - ani ti vietnamci nemají pořád otevřeno, no kdo by to byl řekl, že mají až od 8, neuvěřitelné. A tak jsa znechucen a bez zásob, jsem ani nenasedl a raději šetříc síly kolo dotlačil na místo srazu. Kuba a Vojta, Jenich, já a pak už jen Tačmudovic v úsporném vydání, tzn. pouze Linda, Tačmud a Amálka. Michal s Natálkou zůstali doma pro dokonalé splnění úkolů, které pravděpodobně dříve zanedbali, To byla celá skupina.
Hned před příjezdem vlaku jsme perfektně poklábosili s paní výpravčí, která na nás sama spustila, že pokud pojede jen ta 810, tak to jako ani náhodou, že tam vlezeme všici i s kolami, ale pokud prý 845 (Jenich by to možná věděl) tak snad jo. No je vidět, že den před tím absolvovaný telefonát s přednostou stanice Jablonec nad Nisou hlavní nádraží, v kterém mne ujistil, že pojede "ten motorák jak má jednu polovinu jen pro kola", byl zbytečný. Zkrátka České dráhy, není potřeba nic dodávat. Nakonec přijel vlak nevlak - regionova a tak jsme tam nafrkali ty naše plečky všecky i přesto, že tam už dost podobných pleček bylo habakůk.
V Tanvaldě klasický přestup, jen to pivo jsme nestihli. Hurá do 845, kola všude možně i v uličce, je vidět, že České dráhy mají situaci na dráze dokonale pod kontrolou, znají potřeby zákazníků, dbají na jejich pohodlí a vědí kdy, jaké a kolik vozů nasadit.
V Harrachově jsme tedy museli dodržet pitný režim jedním pivem a Jenich, jelikož už byl strašně dlouho od snídaně, si dal navrch klobásu. Posilnění jsme konečně šlápli do pedálů. Na rozcestí jsme tedy vybrali s ohledem na děti cestu vpravo po rovince a mírném stoupání na rozcestí mezi Jakuzsyce a Orle, odkud to bylo na uvedené Orle po asfaltce. Cestou Tačmud odpojil tyč a Amálka se vydala vstříc dobrodružství svými silami. Nedopatřením vznikl menší rozestup mezi vedoucí skupinou a pelotonem. Cestou volala Iva (Kubův telefon byl indisponován) a ptala se na cenu zrcátka na Fabii a na Mondeo. Neváhal jsem a zařadil vyšší rychlostní stupeň a jal se stíhat uniknuvší vedoucí účastníky cyklozájezdu s cílem sdělit Kubovi tu radostnou novinu. V jednom mírném stoupání jsem je dojel, teda zrovna měli občerstvovací zastávku.
Čekání na peloton Tačmuda s Amálkou si Vojta krátil stavěním bariéry přes cestu, nanosil nějaký šutry a klacky a šup, bylo to hotovo. Okolo projíždějící cyklisté tomu však nevěnovali na rozdíl od nás žádnou pozornost, zřejmě to bylo malé, takže Vojto, příště větší šutry a větší klacky. Po sjetí peletonu jsme lehci dohrkli na to rozcestí a šusem i na to Orle. Teda tam to vypadalo - nikde skoro nikdo, jen pár lidí venku, vevnitř ani noha, piwo grzane žádné. Jaký protiklad proti zimě a hlavě na hlavě. Zamáčkli jsme slzu, to při vzpomínce na tu krásně zpocenou a vlhkostí nasáklou atmosféru ze zimních návštěv a raději vyrazili dále.
Čekal nás totiž nejčistší úsek cesty, sjezdík k mostu přes Jizeru. Éňo ňůňo, vodička, blatíčko, kamínky. Ale všichni to ve zdraví přežili a tak došlo i na focení u mostu, Jenich tam je dokonce se svým jmenovcem. Po překonání hranice jsme počali stoupat směrem k osadě Jizerka, raději po svých, znám to tam velice dobře a tak jsem šel příkladem. Od poloviny jsme s Jenichem osedlali oře a snažili se způsobit si nějakou fyzickou námahu. Nahoře na nás čekala už Iva, která mezitím dorazila na Jizerku autem a šla nám naproti.
Dohodli jsme se, že tentokráte návštěvu u Kellnerů vynecháme a zamířili k Indiánovi na nějakou tu dobrotu. A to byl dobrý nápad, zkrátka ať se na nás nikdo nezlobí, ale před Ratatouille s kozím sýrem, Chateaubriand s lanýžovou omáčkou a Creme brulée jsme prostě dali přednost Svijanům a pořádné zelňačce. A taky se se u nás zastavil Kolík, který se vracel odněkud z Krkonoš. Iva vzala Vojtu na cestu domů autem, Kuba je bez motoru, už žádnej Cancellara. S plným žaludkem a tím pádem dobrou náladou jsme se vydali na další úsek, kolem Pešákovny pořád dále, kolem rašeliniště, ještě dále, stále do kopce, až na rozcestí k bufíku.
Tak tam tedy stojíme, že se jako poradíme, kudy dále, zda to smrkneme přes Smědavu a nebo nábližkou ke Kasárenské. Stojíme tam já, Jenich, Kuba, Linda. Musí přijet Tačmud a Amálka. Pak už je slyšet jen "dozadu, dooozaaaduuu" , to řve Tačmud. Poté zase "au" od Amálky. Zkrátka se ji na té cestě pletla plechová cedule toho bufíku, "dozadu" byl jasný pokyn jak brzdit, zbytečný. No a pak už to šlo jako po másle, Kasárenskou na Knajpu, tam jen okouknout lemtající cykloamatéry, rychlá čůrpauza cestou na Čihadla, mírný sjezdík a výjezdík na Žďárek, sešup ke Štolpichu a po vrstevnici kalupem na Krásnou Máří. Oře odložit a kochat se! Krásný výhled na Smrk a na celé Frýdlantsko, paráda.
Zpět do sedel a už jen takový drtek na Hřebínek. Padlo nějaké to pivo, borůvkový koláč, dobili jsme baterky a hurá na cestu domů. Rychlý průlet kolem Nové Louky a na Královku. Kuba to vzal lesem, my ostatní po silnici, pod křížem jsme se sešli, ovšem chyběla nám Linda a tak Tačmud telefonem zjistil, že linda to vzala domů prostě o něco rychleji než my. Na nás čekalo jen poklidné klesání skrze hrabětickou kapličku, okolo Severáku na Jindřichov, došlo k rozdělení peletonu, Tačmud s Amálkou rovnou po silnici za barák a já s Kubou přes kolečko domů.
Hezká projížďka s necelou padesátkou kilometrů, pěkné počasí, nádherný rozhled, dobrá nálada a výborné pivo, já hodnotím za jedna. Navečer jsme to dobře zajedli a zapili u Tačmuda na zahradě opečenými buřty a Svijany, nejdříve točenými a poté lahvovými, Přidal se i Kokeš. A na kole. Neuvěřitelné.
Brunson

Krajský přebor ŠSLK chlapců a dívek do 8 a 10 let

No obhajoba krajského přeborníka se nám moc nepovedla. Hrály se dohromady kategorie H8 a H10 o postup na MČ do 10 let. Formu jsme nechali doma a výsledné 8. místo a nepostup na mistrovství Čech je zklamáním.

Jak již bývá tradicí poslední utkání sehrál Adík s bratrancem Kubou a tentokrát popvé v podobném utkání kapituloval. Kdyby vyhrál, postoupili by kluci oba, takhle můžeme jen gratulovat Kubovi, který sehrál opravdu velmi dobrý turnaj.

Výsledky na chess-results.

Krajský přebor v rapid šachu

V sobotu 22.5.2010 proběhl v Novém Město pod Smrkem Krajský přebor v rapid šachu dětí. Kategorie do 10 a 8 let hrály spolu (celkem 21 hráčů) na 11 kol. Náš Adík 6 partií vyhrál a celkově skončil pátý. Ve své kategorii H8 pak bral stříbro. Bratranec Kuba byl o flek za náma. Bižuterie Jablonec pak v H8 měla hattrick, protože celkovým vítězem byl s 10,5 body spoluhráč Marek.

Gratulace!

Výsledky na chess-results.com.

Rajče.

Vojenské muzeum v Praze

Na dnešní sobotu Dušan vyhecoval výlet do Prahy do Armádního muzea na Žižkově a Leteckého muzea ve Kbelích.

Ráno jsme se srazili u Shellky a směr Praha vyrazily tři posádky. My, Dušanovci + Dušanova sestřenka Dana s přítelem Štěpánem a třetí posádku Fabie HTP tvořil Kokeš a Brunové.

Kokeš nás protáhl Prahou a zaparkovali jsme na Žižkově u památníku na prázdném parkovišti. Prázdné bylo protože k němu vedl zákaz vjezdu, kterého jsme si "nevšimli". Bdělý sekutiťák nás na něj ovšem upozornil a poslal pryč. Tak jsme sjeli k muzeu a zaparkovali podruhé. V tu ránu z muzea vylítl další sekuriťák a vrátnej, a že dole je zákaz vjezdu a doklady sem. Nakonec jsme to nějak ukecali a dostali ústní povolení na hodinové parkování.

Takže jsme si v klidu dvě hodiny prohlíželi opravdu zajímavé exponáty a bylo všechno v pohodě. Pak jsme vyrazili směr Letňany vstřic obědu. Po lehčím ježdění po Letňanech jsme našli parkoviště a dvě hospody. Rozhodování jestli půjdem do levé nebo pravé putyky jsme nechali na Brunovi. Vybral pravou. S jídlem panovala vcelku spokojenost, až na Danu se Štěpánem, kteří dvakrát jídlo vrátili a pak se docpali rohlíkama u auta.

Letecké muzeum je celkem rozhlehlé a letadel tam mají opravdu hodně. Posádka Kokeš Bruno nasadila při prohlížení exponátů ďábelské tempo, protože je tlačil čas a chtěli stihnout v Jablonci fotbal. Zbytek výpravy si to užíval ve výrazně poklidnějším tempu. Po 16 hodině jsme si na parkovišti řekli, že další zážitky si necháme na příště a vyrazili jsme ku domovu.

Výlet se vydařil, Dušanovi děkujeme a ostatním doporučujeme.

Rajče: Vojenské muzeum v Praze, Armádní muzeum - exponáty, Letecké muzeum - exponáty.

Jizerská člunoplavba 2010

Po dlouhých dohadech a překladech jsme nakonec přece jenom 1.5. vyrazili na rafty. Vody už moc nebylo a navíc předpověď věštila déšť, ale nakonec to celkem šlo. Nezmokli jsme a tlačit se muselo jen na obvyklém místě u Splzova.

Lodě jsme si tentokrát nechali přivízt až na Spálov půjčovnou a ráno jsme vyrazili všichni vlakem. Jediný Majkl se nechal přivézt rodinou až na místo.

Posádka Tačmůd, Linda, Jenich, Adík, Miky a Amálka byla celou cestu v mírném trháku. Druhá loď Bruno, Majkl, Biker, Michal, Ája, Natálka hned na začátku nabrala manko a navíc si komplet vymáchali ve vodě Majkla. Tomu tato lapálie vynesla dočasnou přezdívku "Kokeš dne".

Snídani a první pivo dne(!) jsme dali v Brodě vedle kurtů. Pak jsme jeli nasucho až na Boučkův statek, kde už čekala Iva s Vojtou a Katka s Valentýnkou. Tradičně výborný oběd a pivko a hurá do Dolánek. Vojta se nalodil do druhého škuneru a kvapem jsme vyrazili abysme mohli v 17 hod vrátit lodě. První posádka dorazila včas a nemaje kontakt s druhou lodí nezbylo než čekat. Druhá posádka zatím mazaně nasávala na Zrcadlový koze.

No nakonec jsme lodě vrátili, moto jednotky Majkovi a Bikerovi + Jenich vyrazili domů a zbytek šel na pivo a posléze na vlak do Malý Skály a pak busem domů. Mezitím se ještě stihli minout s Dušanem a Jitkou, kteří čekali na příjezd posádek na louce.

Rajče: Jizerská člunoplavba.